Městská historie je úzce spojena s historií Srbů. Vždy byl rozvoj našeho města ovlivňován německými a srbskými občany současně.

1002 „Budusin“, hlavní sídlo Milčanů, první písemná zmínka v kronice Thietmara z Merseburgu.
1295 Do kostela nejsvětější panny Marie (Liebfrauenkirche) byl vyžádán srbsky mluvící duchovní.
okolo 1500 Z přibližně 5000 obyvatel města Budyšína je asi jedna třetina Srbů.
od 1523 Po reformaci dochází mezi Srby v Horní Lužici ke konfesionálnímu rozdělení. Katolická srbská obec zůstává v trojúhelníku měst Budyšín-Kamenz-Hoyerswerda.
okolo 1530 „Občanská srbská přísaha“ („Občanský Eydt Wendisch“) je považován za nejstarší srbskou písemnou památku.
1574 V roce 1552 založená tiskárna knih Nikolause Wolraba v Budyšíně vyhotovuje první tištěnou srbskou knihu, sbírku dolnosrbských církevních písní, která obsahuje také Lutherův „Malý katechismus“.
1728 Vychází první úplná srbská bible v Budyšíně.
1842 Handrij Zejler zakládá v Budyšíně týdeník „Tydźenska Nowina“. Od roku 1854 vychází pod názvem „Serbske Nowiny“ nepřetržitě do 1937 (od 1920 jako denní tisk). V roce 1923 dosáhla díky 6000 abonentům svého nejvyššího nákladu.
1845 Prvními srbskými pěveckými slavnostmi v Budyšíně byla založena tradice velkého setkání pěvecký sborů a koncertů, o který se zasloužili především učitel a kantor Korla Awgust Kocor.
1845/47 V Budyšíně byla založena vědecko-kulturní společnost „Maćica Serbska“. Postavila se podobně jako akademie větších národů rozsáhlým úkolům a brzy se stala nadregionálním a nekonfesionálním centrem Srbů a starala se o všechny oblasti záležitostí Srbů. Vydávali časopis, který vycházel do roku 1937.
1851 Jan Arnošt Smoler založil v Budyšíně první srbské knižní vydavatelství, v roce 1975 první srbskou tiskárnu.
1862 První (horno)srbské divadelní představení v budyšínském hotelu „Zur Krone“ členů místního srbského spolku „Bjesada“; hráli jednu českou komedii.
1904 Srbský dům v Budyšíně, ul. Lauengraben/roh Äußere Lauenstr., je po sedmi letech stavby slavnostně otevřen. Se svou tiskárnou a vydavatelstvím, knihovnou a archivem, „Maćicí“, srbským národním muzeem, kavárnou s čítárnou a dalšími se stal centrem srbského kulturního života. V posledních dnech války v roce 1945 kompletně vyhořel.
1920 Za účelem dozoru nad Srby byl v Budyšíně založen zvláštní úřad – „Srbské oddělení“ -, které existovalo až do roku 1945. Jeho cílem bylo m. j. „Odhalení jakéhokoli srbského národního hnutí jako protiříšského“ a „podporu otevření se Srbů němectví“.
1921 Založení budyšínského Krajského svazu Domowina „Jan Arnošt Smoler“.
1937 Národní socialisté zakazují veškerá vyjadřování srbské řeči a kultury na veřejnosti a zavírají všechna srbská zařízení. Domowina je zakázána. Angažovaní srbští učitelé a duchovní obou konfesí jsou z Lužice přeloženi jinam.
1939 Srb Alois Andritzki je biskupem Petrem Legge vysvěcen na kněze v chámu St.-Petri. Byl rozhodným odpůrcem národního socializmu a byl v roce 1943 zavražděn v koncentračním táboře v Dachau. V roce 2011 byl vyhlášen za svatého.
1948 Saský zemský sněm ustanovil zákon k zachování práv srbského obyvatelstva. Následně byla na základě právních předpisů vytvořena politická a kulturní zařízení.
1950 Velkým srbským setkáním („Zjězd Serbow“) bylo v Budyšíně navázáno na tradici akcí s obsáhlým kulturním programem.
1956 Na 2. Srbském setkání byl předán nově vystavěný Dům Srbů/Serbski dom Domowině. 1947 začalo budování dobrovolnými brigádníky a za financování z darů, od roku 1949 byla výstavba dokončena za financování ze státních prostředků.
1966–1989 V Budyšíně se koná sedm srbských festivalů. Dokazují vůli Srbů k zachování identity a ukazují vysokou úroveň srbské kultury. Současně slouží k propagaci politických cílů.
1991 Po znovusjednocení Německa dostaly za dob NDR vytvořené instituce novou organizační formu. K zajištění hospodářského zázemí je založena Nadace srbského lidu. Tato rozhoduje o rozdělování státních finančních prostředků a prostředků Saska a Braniborska za účelem podpory srbského jazyka a kultury, stejně jako zachování srbské identity.

V Budyšíně na tomto základě působí Srbský národní ansámbl, Německo-srbské divadlo, Vydavatelství Domowina a Srbský institut.
1998 Městská rada ustanovila „Stanovy města Budyšína k podpoře srbského jazyka a kultury“, je založena Pracovní skupina pro srbské záležitosti.
1999 Saský zemský sněm ustanovil zákon o právech Srbů ve Svodném státě Sasku.
2003 Znovuotevření Srbského muzea po dvouleté sanaci a přestavbě.
2008 Srbské školní centrum je po rozsáhlé přestavbě znovu otevřeno.